Sloka 483

४८३. 483.

मानसं दुःखमूलं तु स्नेह इत्युपलभ्यते

स्नेहाच्च सज्जते जन्तुर्दुःखयोगमुपैति च८३॥

mānasaṁ duḥkhamūlaṁ tu sneha ityupalabhyate,

snehācca sajjate janturduḥkha yogamupaiti ca.

 

Akar psikologis dari rasa sakit adalah kasih sayang. Kasih sayanglah yang mengikat makhluk dan akhirnya menyebabkan rasa sakit.

 

Apan ikang sih ya ika mūla ning prihati, sih nimitta ning kahrĕt, kawaṇḍhana, prastāwa ning anĕmu duhkha tika.

 

Kecintaan itu adalah asal mula kesedihan hati, kecintaan menyebabkan orang terkekang, terbelenggu; itulah yang menyebabkan seseorang mengalami dukacita.

There are no reviews for this eBook.

0
0 out of 5 (0 User reviews )

Add a Review

Your Rating *

Sloka Lainnya

Sloka 454

तृष्णा हि सर्व्वपापिष्ठा नित्योद्वेगकरी मता। अधर्म्मबहुला चैव घोरा पापानुबन्धिनी॥४५४॥

Sloka 455

आसन्नान् पुरतो भोगान् दर्श्शयित्वा पुनःपुनः। छागो हरितमुष्ट्येव दूरं नितोऽस्मि तृष्णया॥४५५॥

Sloka 456

यौवनं जरया ग्रस्तमारोग्यं व्याधिभिर्हृतम्। जीवितं मृत्युरभ्येति तृष्णैका निरुपद्रवा॥४५६॥

Sloka 457

जीर्य्यन्ति जीर्य्यतः केशा दन्ता जिर्य्यन्ति जीर्य्यतः। जिविताशा धनाशा च जीर्य्यतोऽपि न जीर्य्यति॥४५७॥

Sloka 458

न तल्लोके द्रव्यमस्ति यत् तृष्णामभिपूरयेत्। समुद्रकल्पः पुरुषो न कथञ्चन पूर्यते॥४५८॥

Sloka 459

यथैव शृङ्गं गोः काले वर्द्धमानस्य वर्द्धते। तथैव तृष्णा वित्तेन वर्द्धमानेन वर्द्धते॥४५९॥

Sloka 460

अकर्तव्येष्वसाध्वीव तृष्णा प्रेरयते जनम्। तमेव सर्व्वपापेभ्यो लज्जा मतेव रक्षति॥४५०॥

Sloka 461

तृष्णा लोकत्रयस्यास्य निर्व्वैरपरिमन्थिनी। यैस्तु निर्मोकवत् त्यक्ता को दरिद्रः क इश्वरः॥४६१॥

Sloka 462

या दुस्त्यजा दुर्म्मतिभिर्य्या न जीर्य्यति जीर्य्यतः। योऽसौ प्राणान्तिको रोगस्तां तृष्णां त्यजतः सुखम्॥४६२॥

Sloka 463

यच्च कामसुखं लोके यच्च दिव्यं महत् सुखम्। तृष्णाक्षयसुखस्यैते नार्हतः षोडशीं कलाम्॥४६३॥